V mládí to byl jediný způsob – a dodnes ho považuji za ten nejlepší. Hned jak nám bylo 18, vyrazili jsme surfovat, jeli jsme podél pobřeží z Francie až do Španělska. V zimě jsme zase byli na ledovci Kaunertal. Nebylo to ale s obytňákem, nýbrž s malým VW Polo a stanem. Ve všem jsme improvizovali. A klepali kosu. Z té doby jsem si odnesl jeden tábornický lifehack: Táborák obložíš velkými kameny, které pak zabalíš do deky a vezmeš si je s sebou do spacáku. Lifehack z dob bez nezávislého vytápění…
Ten už teď nepotřebuješ…
To ne. Tohle táboření bylo super. Ale všeho příliš škodí. Dnes mám s přáteli filmový tým @yas.snowboarding. Často býváme na cestách i několik týdnů v kuse, samozřejmě v chladnějších oblastech. Když jste celý den v terénu a vrátíte se promočení a potlučení, jste rádi, že máte opravdový domov, kde si můžete orazit a zároveň i udělat nějakou práci.
Jak jsi přišel na Sunlight?
Moje první zkušenost s velkým obytným autem byla právě se Sunlightem, když jsme natáčeli pro Nitro. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak skvělé je vozit si s sebou plnohodnotné bydlení, do kterého si můžeš zalézt, dát si horkou sprchu, probírat věci s ostatními na profesionální úrovni… Hlavně to musí sednout. A se Sunlightem to sedlo dokonale.