Oli Dorn ger

Oli je jedním z nejlepších německých enduro MTB jezdců a většinu roku tráví na cestách. Rodák z jihoněmeckého Allgäu si užívá život v pohybu, ale přesto miluje pocit domova. Je dobře, že tyhle dvě věci se nemusejí vylučovat a že může být mobilní a doma zároveň.

Oli, víc než polovinu roku trávíš mimo svůj domov na jihu Německa – považuješ se za rozevlátou duši?

OLI: Ani ne. Nesmírně mě zajímají jiné kultury, lidi a místa, ale nejsem neposedný ani rozlítaný. Je to prostě moje práce a cestování mám rád hlavně proto, že s sebou většinou mám své zázemí, svůj domov – a rodinu. Obytný automobil je dokonalá a vlastně jediná možnost, jak tyto dva póly – rodinu a práci – spojit. Náš život je s ním prostě bezvadný. Obytný automobil je dokonalá a vlastně jediná možnost, jak tyto dva póly – rodinu a práci – spojit. Náš život je s ním prostě bezvadný.

Obvykle s tebou cestuje tvoje přítelkyně, synek Nino a pes Balú. Užívají si to stejně jako ty?

OLI: Naprosto. Většinou toho na cestách vidí víc, protože já se pořád proháním na kole po trailech. Pro Nino je to dokonalý způsob, jak vyrůstat, a Balú se to taky líbí.

 

 

Proč je to pro Nino tak dobré?

OLI: Protože tráví hodně času v přírodě. Kdykoli to počasí aspoň trochu dovolí, chce ven. Hraje si na dece, objevuje louky, teď se zrovna učí chodit, vylézá po schůdku do auta. Podle mě je vždy dobré znamení, když děti nepotřebují hromady hraček. Nino je v tomhle velmi nenáročný. A samozřejmě je také super, jak se mu líbí moje kola. Dokáže u nich sedět hodiny a všechno si prohlížet a osahávat.

A Balú ho hlídá?

OLI: Je to nerozlučná dvojka. Když Nino jí preclík, je jasné, že půlku zblajzne Balú. A Balú ho zase nikdy nespustí z očí. Je také moc fajn, že ani jednomu z nich není cestování cizí. Užívají si to všude. Když si Balú všimne, že nějaký člověk patří k nám, hned ho bere jako součást smečky

 

A co v autě? Líbí se těm dvěma i v něm?

OLI: Jasně, že líbí. Při jízdě leží Balú mezi sedadly, protože potřebuje vědět, co se děje. Jinak polehává pod stolem, odkud má výhled na dveře a na veškeré dění. Je to prostě pastevecký pes.

 

A které místo si oblíbil Nino?

OLI: Jasně, že kokpit. Když se mi může posadit na klín a točit volantem, je na vrcholu blaha – to samozřejmě nepraktikujeme během jízdy… Fascinuje mě, co všechno dokáže odkoukat. Sedí tam, sahá po řadicí páce a ví, kde se zapínají stěrače. Kola, obytňák a pes – to je prostě jeho.

A je v T65 dost místa pro malou rodinu se psem?

OLI: Rozhodně. I když prší a vy v autě trávíte hodně času. Naše dvojlůžko přes den slouží Ninovi jako hřiště. Okna jsou v úrovni postele, takže se může dívat ven, sledovat, co se děje, a pilně klepat na okno. To dělá tak dlouho, dokud s hlavou opřenou o okno neusne.

 

A kterou funkci svého obytného automobilu sis oblíbil ty?

OLI: Fíha, to je těžká otázka. Nejspíš ale to, že se naše T65 dá rozdělit na dvě samostatné místnosti. Když otevřete dveře do koupelny, stanou se z nich dveře do oddělené ložnice – a hned máte dva samostatné pokoje. To je super řešení. Díky tomu Nina nerušíme, když spí a my ještě potřebujeme něco udělat. A naopak, když musím vyřídit pracovní hovor a potřebuji trochu klidu, stačí zavřít dveře. Někdy cestuji i s fotografy nebo filmaři, a pak má každý svůj vlastní prostor. To je fakt super.

Příběh Oliho a jeho superpsa Balú. Jak se našli, jak se Balú stal úžasným parťákem na sport a o tom, jak se zrodilo jejich neobyčejné přátelství.

 

Zastavte se!
@olidorn

Chcete se o Olim, Balúovi a jejich rodině dozvědět víc?

Sledujte jejich dobrodružství na Instagramu.

NA PROFIL